ŽIVOT POCHÁZÍ ZE ŽIVOTA
Autor: Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda, 1995 (výtisk 2010)
Pozn.: Centrum pro védská studia, kniha dostupná v knihkupectví
Věda - pravda nebo fikce
"Jak víte, že neustálý rozvoj všdy nepřinutí vědce...
k úvahám, že život, a nikoliv hmota existuje věčně? ...
Jak víte, že za 10 000 let nebude pro nás daleko
přijatelnější uvažovat, že hmota vznikla ze života?"
Louis Pastuer
 |
 |
(kliknutím na obrázek jej zvětšíte)
Krátké ukázky z knihy
Předmluva
Lidem, kteří si zvykli přijímat slova moderních vědců jako ověřené a dokázané pravdy, může tato kniha otevřít oči. Život pochází ze života je bezprostřední, ale trefná kritika dnes převládajících názorů, teorií a hypotéz moderní vědy. Uznávaný učitel indické filosofie a náboženství Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda ve svých analýzách odhaluje, že současné vědecké teorie jsou postaveny na zcela chybných základech, a proto nemohou uspokojivě vysvětlit otázky vzniku a smyslu života.
Tato kniha vznikla z rozhovorů Šríly Prabhupády s jeho žáky, nahraných v roce 1973 při ranních procházkách v Los Angeles. O vědeckých otázkách Šríla Prabhupáda obvykle diskutoval se vsým žákem PhDr. Thoudamem D. Singhem, jehož odborností je organická chemie. Dr. Singh stál v čele Bhaktivédantova institutu, který se zabývá studiem vědy, filosofie a teologie. Zemřel 2. října 2006.
Šríla Prabhupáda cestoval po celém světě, ale ani na cestách neopomíjel tuto pravidelnou část svého denního rozvrhu a v časných ranních hodinách vycházel s malou skupinkou svých žáků a zvláštních hostů na ranní procházky, při kterých vládla mnohem důvěrnější atmosféra než při veřejných přednáškách. ...
Úvod
Byly doby (zníto jako v pohádce), kdy většina lidí věřila, že jídlo, kterí jedí, je výživné, zdravé a neobsahuje žádné škodlivé látky, že raklamy jsou pravdivé a že nápisy na obalech nám opravdu povědí, co ve skutečnosti jíme. Byly doby, kdy většina lidí na světě důvěřovala hlavám států, politikům a státním představitelům. Byly doby, kdy jsme si mysleli, že naše děti ve školách dostávají dobré vzdělání a kdy většina z nás věřila, že atomová energie má "mírové využití". Byly doby, kdy jsme si mysleli, že žijeme šťastně a bezpečně v prosperující společnosti.
Dnešní doba však touto iluzí notně otřásla. Opakované případy komerčních podvodů, velké politické skandály a vypouštění jedovatých odpadů do volné přírody skoro zničily naši původní naivitu. Také již víme, že pomocí veřejných sdělovacích prostředků je možné vytvořit nečekaně dokonalý závoj klamu, který lidem téměř znemožní rozlišovat, co je pravda a co lež, co je realita a co iluze.
Vědci samotní dlouho seděli ve svých naleštěných pracovnách, chráněni před zraky veřejnosti, a nikdo si ani nedovolil je z něčeho podezřívat. Věda se stala jediným uznávaným prostředkem hledačů pravdy a šiřitelů poznání a oslňující technický pokrok jí dal punc neomylnosti. William Irvin Thompson o tom ve své knize Passages About Earth píše: "Stejně jako si před lety nikdo nemohl dovolit vzpouzet se moci církve, aniž by se tím vystavoval nebezpečí zatracení, tak si nyní nikdo nemůže dovolit vznést námitky proti vědě, neboť by riskoval nařčení z nemorálnosti a iracionálnosti." Avšak vědci, stojící na klíčových postech ve společnosti, nám mnohokrát dokázali, že s výzkumy se velice často mísí i jejich osobní zájmy a ambice, které potom značně ovlivňují výsledky bádání.
V takových případech se již nejedná o hledání pravdy, ale o pseudovědu, provázenou zatajováním informací a spekulacemi. Tyto nevědecké metody naneštěstí pronikly i do té nejzákladnější vědecké oblasti, zabývající se podstatou a původem života. Když vědci přijdou se zcela neopodstatněnou a neprověřenou spekulací o vzniku života, lidé mají sklon jim slepě věřit.
Někteří badatelé se snaží šířit názor, že lidská bytost je pouhým shlukem nevědomých molekul, Zároveň však nejsou schopni vysvětlit, jak mohou molekuly cíti radost při shledání se svými blízkými nebo cítit zármutek při jejich smrti. ...