TRANSFORMACE VĚDOMÍ 2

Autor: Tomáš Keltner, 2010
Pozn.: Nakladatelství KELTNER, kniha je dostupná v knihkupectví

 (kliknutím na obrázek jej zvětšíte)

Ukázka z knihy:

Úvod

Tvorba reality je velmi zajímavá a obsáhlá oblast bytí člověka. Lidská bytost může vědomě tvořit realitu a v druhé knize o transformaci vědomí, kterou právě držíte v rukách, se dozvíte, co předchází její svobodné tvorbě a co  tuto schopnost ovlivňuje.

Avšak ještě před tím, než si popíšeme řadu principů, jejichž platnost vstupuje do procesu tvorby reality, projdeme si společně vše to, co předchází našemu stanutí ve stavu plného vědomí.

Lidská bytost je tvořena třemi základními podstatami. Jedná se o lidské tělo, vlastní bytost (duši) a ducha. Jak již víte, tak lidské tělo i vlastní bytost jsou hmotné. Složka ducha je nehmotná. Pro lepší pochopení rozumu uvádím, že lidské tělo je hrubohmotné a vlastní bytost je jemnohmotná.

Naše realita jako součást celé existence je nekonečně valká. Obsahuje všechny varianty děje a naše vlastní tvorba je z jistého úhlu pohledu vlastně jen pohybem po místech již stvořených. Pro vnímání našeho ega je ale vhodnější uvažovat z pozice tvůrce, tedy toho, kdo tvoří něco, co zatím ještě neexistuje. Vlastně nejsme ani tak daleko od pravdy - skutečně, reálně (tedy v této realitě vnímatelně) tvoříme (uskutečňujeme) až my, lidské bytosti - realizujeme dosud nerealizované i nehmotné. Co ale zajímá náš rozum, je to, co je hrubohmotné, tedy skutečně hmotné - to, co si můžeme osahat, spatřit očima apod.

Z toho, co jsem uvedl, je zřejmé, že jemnohmotné varianty reality si nejsme schopni osahat nebo je spatřit prostým zrakem. Ano, je to tak, a to především na úplném počátku celé cesty transformace vědomí.

Prvním krokem, který společně učiníme, je krok k vnímání, které jsem nazval mimosmyslovým. Toto vnímání nám totiž umožní poznat to, co je jemnohmotné, a posune naše uvažování mnohem dál, než jsou omezené formy rozumu a jeho hrubohmotný svět.

Dovolte mi, abych vás v této knize uvedl do tematiky mimosmyslového vnímání, k jeho aspektům a hlouběji nežli v knize první pojednal o víře a lásce.

Tomáš Keltner

Počátek mimosmyslového vnímání

Nejprve si definujme realitu a způsob jejího pozorování a také lidskou bytost i její schopnosti vnímání. Realita kolem nás je složena z mnoha vrstev a je obývána mnoha bytostmi a hmotnými formami. Lidská bytost je jedna z nich. Odlišuje se však od všech ostatních svými schopnostmi i vlastní podobností samotnému prvotnímu Tvůrci, tedy Bohu. Její znalosti nejsou nejvyšší, ale složka ducha a řekněme samotná konstelace tří jejich podstat a schopnost pracovat s frekvencí lásky ji odlišuje a z lidské bytosti tak činí nejzajímavější formu bytí v této realitě. Místa, ve kterých lidská bytost žije, jsou pro většinu ostatních bytostí nejvýše zajímavá a lákavá. Lidské bytosti jsou velmi zajímavé pro zbylé entity především svou nevědomostí, a proto s nimi vstupují do interakcí a snaží se je ovlivňovat, komunikovat s nimi či jimi manipulovat.

Abychom s těmito entitami mohli komunikovat, je třeba aktivovat své mimosmyslové vnímání. Před tím si popišme naši realitu a způsob jejího vnímání.

Hrubohmotná realita je to, co jste schopni vnímat svými smysly. Tedy to, co vidíte, slyšíte, cítíte, co jste schopni si osahat a ochutnat. To je pět našich smyslů pro základní vnímání hrubohmotné reality kolem nás: zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Tyto smysly budeme využívat při pohybu v prostoru - jinými slovy při cestování v čase. Je tedy nezbytné uvědomit si své smysly a jejich schopnosti, které většina lidí ještě plně nepoznala. Těmito pěti smysly vnímáme hrubohmotnou realitu a jsou to právě tyto smysly, které náš rozum považuje za jediné možné vstupní brány vnímání a kontaktu s okolím. Lidská bytost má ale k dispozici ještě další způsob vnímání, další smysl. Je to v pořadí šestý smysl a jeho mimosmyslovné vnímání. Pokud jsem uvedl, že pěti smysly vnímáme hrubohmotnou realitu kolem nás, pak šestým smyslem vnímáme jemnohmotnou realitu, toto nazýváme mimosmyslovým vnímáním. Tedy vnímání mimo našich pět výše uvedených smyslů. Vjemům, které budeme vnímat tímto šestým smyslem, budeme říkat "vnímání". Tak jako očima vidíme a ušima slyšíme, tak budeme šestým smyslem vnímat. Je to důležité, neboť - jak víte - slovo tvoří, a pokud bychom používali např. výraz "vidím", pak bychom si velmi omezovali mimosmyslový vjem pouze na jeho zrakovou složku apod.

Mimosmyslové vnímání šestým smyslem má širokospektrální rozměr. Budeme ho společně poznávat. Jemnohmotné frekvence se ale nedají urvat silou, nevědomým chtěním ani vůlí či myslí. Proto není dáno mnoha rádoby duchovním představitelům takto vnímat, aby toto vnímání nebylo možno zneužít ke znásilňování reality. Takto Bůh dohlíží na fungování božských principů v naší realitě. Zopakujme si společně alespoň původní, základní božský princip.

Je to princip ne-bojování. Je to princip božské moci obsažené ve světle.

Co se stane, setká-li se světlo s tmou? Bojují spolu? Ne, nebojují. Světlo zůstává a tma mizí. Tma je nepřítomnost světla, je-li světlo přítomné, tma mizí - je naplňována světlem. Nepopírám tím existenci zla či negativních sil - jen uvádím na pravou míru moc boží obsaženou ve světle. Proti této moci je všechno slabé. Je to moc lásky, která vítězí nad zlem. Moc vědomí nad nevědomím. ...

...

Zpět na přehled knih