TAJEMSTVÍ GRÁLU

Autor: Peter Fiebag,Johannes Fiebag
Pozn.: Nakladatelství KNIŽNÍ KLUB, kniha je dostupná v knihkupectví

 

"Slovo grál bylo odedávna nejasné. Nejasnost nejen ohledně formy, ale i původu tohoto názvu výmluvně svědčí o tom, že tento posvátný předmět měl prehistorii, ve které byl ještě hmatatelným objektem zvaným grál."
 
Franz Kampers, germanista (1868 - 1929)

 

Solná jeskyně Lastura - TAJEMSTVÍ GRÁLU Solná jeskyně Lastura - TAJEMSTVÍ GRÁLU

(kliknutím na obrázek jej zvětšíte)

Ukázka z knihy 

Úvod: Tajemství Oak Islandu

Každý z nás má svůj sen. Mnozí lidé ho sní celý život. Existují však také sny, které dokáží strhnout celé lidské generace. Jeden z takových snů je uložen hluboko pod zemí na malém ostrůvku před kanadským pobřežím Nového Skotska.

Tomuto asi půldruhého kilometru dlouhému ostrovu v Mahoneho zálivu by za běžných okolností nikdo nevěnoval pozornost. Je to pouze jeden z mnoha četných podobných ostrovů. Poněvadž na něm dříve rostlo velmi mnoho dubů, nazvali ho evroští osídlenci, kteří se usadili nedaleko jeho pobřeží, Oak Island - Dubový ostrov.

Není to ovšem někdejší záplava dubů, co proslavilo tenhle cípek pevniny. Ostrůvek dělí od pevniny pohých dvěstě metrů a ochraňuje prastaré tajemství. Tato záhada neodolatelně přitahuje celé generace badatelů a dobrodruhů, mocné mecenáše, chudé tuláky, štědrá sponzorská konsorcia i podivínské samotáře. Už více než dvěstě let působí tento ostrov na lidi kouzlem své záhady, jež ho obestírá a kterou dosud nikdo nedokázal vyřešit.

Všechno začalo v létě 1795. Dvacetiletý Daniel McGinnes odrazil od pobřeží Mahone Bay a zamířil k Oak Islandu. McGinnes pocházel z nedaleké vesnice Chester, jedné z mnoha anglických usedlostí. Jeho otec a on tam přišli teprve nedávno a mladý muž využíval svého skrovného volna k výletům do okolí. Dnes bychom to nejspíš nazvali "dobrodružná dovolená".

Životní dobrodružství Daniela McGinnese začalo ve chvíli, kdy onoho teplého letního dne vstoupil na Oak Island. Před třiatřiceti lety byl tento malý ostrov topograficky vyměřen a kartograficky zpracován, ale nikdo se tu neusadil.  McGinnes  si vybral Oak Island jako výletní cíl nejspíš proto, že znal podivuhodné příběhy, které o ostrovu kolovaly. Vyprávělo se, že je tam prý v noci občas možné vidět tajuplná světla, že v temném dubovém lese straší a že tam není ani trochu bezpečno.

Právě tyto okolnosti pravděpodobně lákaly Danela McGinnese ze všeho nejvíc. Přivázal člun na pobřeží a vydal se na průzkum ostrova. Byly tu jednotlivé louky a především všudypřítomný les. Ve východní části ostrova učinil podivuhodný objev. Narazil tam na mýtinu, která na něho nepůsobila přirozeným dojmem. Nemohl se zbavit pocitu, že stromy tu byly kdysi pokáceny a že neleží povalené na zemi zásluhou prudké bouře. Všechny stromy už byly dávno ztrouchnivělé a shnilé a mezi nimi rašili nové zelené výhonky. McGinnes věděl, že tento ostrov nebyl nikdy osídlen. Kdo tedy před mnoha lety vytvořil tuto mýtinu? A hlavně - proč?

Mladý muž klopýtal přes zpráchnivělé větve a mechem porostlé pařezy. Potom ho upoutala nečekaná zvláštnost. Uprostřed mýtiny spatřil nepřirozenou prohlubeň. Její průměr měřil tři metry a na McGinnese to dělalo dojem, jako by šlo o sesuv půdy - asi jako když se půda propadne nad dutým podzemním prostorem. Pozdější fámy, že vedle prohlubně stál strom se starým kladkostrojem nebo stromy se zářezy a zbytky zpuchřelého lana, se nikdy nepotvrdily. Jisté je pouze to, že McGinnes narazil na proláklinu.

Dnes je těžké říci, co to bylo - "vnuknutí", pouhé podezření nebo touha mladého muže objevit něco opravdu mimořádného? Danielu McGinnesovi bylo každopádně okamžitě jasné, že je tu nepochybně něco zakopáno. Pravděpodobně pirátský poklad, protože široké okolí ostrova sloužilo dříve četným pirátským kapitánům jako operační oblast.

Neměl však s sebou žádné nářadí, a tak se vrátil domů. Následujícího dne se na ostrov vrátil se dvěma přáteli, Johnem Smithem a Anthonym Vaughanem. Když poprvé zabořili rýč do země, domnívali se, že se ještě téhož dne stanou nezměrnými boháči. Stěží mohli tušit, že ještě za dvěstě let se tu lidé budou snažit naplnit svůj sen o zlatu a stříbře. Bezvýsledně - stejně jako oni.

...

A co mohlo mít, pro všechno na světě, pro kohokoli takový význam, že toto všechno zorganizoval a realizoval, a to jenom proto, aby to nakonec zapečetil a nikdy o tom před nikým na světě neztratil jediné slůvko? Jen obtížně se zbavujeme dojmu, že tu bylo uloženo cosi na věčnost, něco, co za žádných okolností nesměl nikdo najít.

Je to opravdu velké a neuvěřitelné tajemství, které obestírá Oak Island. Pokusíme se k němu trochu přiblížit. Za tímto účelem se vrátíme hluboko do lidských dějin, setkáme se se známými i méně známými pověstmi, budeme konfrontováni s Bohem a bohy, smrtí, nezdarem, radostí i štěstím, dozvíme se řadu neuvěřitelných údajů o slavných historických postavách a budeme cestovat lokalitami, na nichž už celá staletí a tisíciletí ulpívá mlha velkého mystéria. Ponoříme se do velkých mýtů lidstva, nahlédneme do velmi vzdálené minulosti před 3500 lety a budeme pokračovat směrem ke středověku a následné době. Učiníme podivuhodné objevy.

Neboť toto je příběh nejneobvyklejšího objektu, jaký kdy existoval na tomto světě. Je to předmět, který nepocházel z tohoto světa a jenž našel místo svého posledního spočinutí na malém ostrůvku u kanadského pobřeží.

Toto je příběh OthIQ IVMIN neboli šechiny neboli bafometu. Je to příběh - svatého Grálu. 

Zpět na přehled knih