INDIÁNSKÁ CESTA
Autor: Gary McLain, 1990
Pozn.: Nakladatelství DharmaGaia, 2008, kniha je dostupná v knihkupectví
Věnováno dědečkovi Ironovi
Tyto úplňkové příběhy byly vyprávěny
jeho dětem a jejich dětem
 |
 |
(kliknutím na obrázek jej zvětšíte)
Ukázka z knihy
Předmluva
Indiánská cesta vypráví o tom, jak se indiáni, původní obyvatelé Severní Ameriky, od svých počátků dívali na okolní svět a jak s ním uměli žít v souladu. Mnozí z nich následují tuto tradiční cestu i dnes. Jejich filosofie může i nás mnohému naučit.
Všechny příběhy v této knize, ať už vyprávějí o potravě, příbuzných, domově, zvířatech či umění, jsou vzájemně úzce propojené a zobrazují prostředí, ve kterém všichni žijeme. Nestačí žít dobře jen v jedné z uvedených oblastí a jiné opomíjet.
Ačkoli se dnes nsbízí mnoho námětů na řešení problému znečištěného životního prostředí a nešetrného zacházení s krajinou, myslím si, že indiánský pohled na člověka jako na součást, nikoli na vládce přírody, je pro to dobrým východiskem. Jestliže každý začne se změnami u sebe, rozšíří se postupně tyto dobré snahy na celý svět a přinesou zlepšení života všemu živému: lidem, zvířatům, rostlinám, vodě a vzduchu.
Zaposlouchejte se tedy se mnou do moudrých příběhů dědečka Irona...
Úvod
Když jsem byl malý chlapec, žil jsem u Větrné řeky. Vždy, když nad drsnou krajinou wyomingských plání vyšel měsíc v úplňku, vyprávěl dědeček nám dětem zvláštní příběhy.
Můj dědeček Iron je medicinman Severních Arapahů a nejstarší muž v naší komunitě Slunečního tance. Jeho příběhy byly úzce spjaty s prostředím, v němž se odehrává náš život, s naší Matkou Zemí. Ale dědeček by nikdy v životě nepožil "neživé" slovo prostředí. Naopak nás učil tomu, že my dvounozí tvoříme spolu s ostatními živými bytostmi jeden celek. Učil nás, co je to pravá radost, vyvěrající z faktu, že jsme živými bytostmi. Učil nás také odpovědnosti. Neboť to, jak žijeme svůj každodenní život, ovlivňuje životy všech živých bytostí, našich příbuzných. ... (pokračování v knize)